Teplý
Teplý; (zastr. tepl), a, o; kompar. teplejší; teploučký, teplounký. Strsl. teplí, vedle topkb, calidus, stind. tap, tápati; příp. -lb. Mkl. aL. 11., B. 94., 96. (Hý. ). Cf. lat. tepere. Bž. 227. U Opavy teplý. Klš. Teplb, skr. koř. tap calefacere, urere, lat. tep-idus. Schl. T. = nestudený, warm, lau. Velmi, mírně t.; teplým býti, teplým udělati. V. T. oheň (mírný). Db. Po celý den nic t-ho v těle nemíti (= žádného teplého pokrmu). Dch. T. jako louh. Us. Brt. Dnes je o kožich tepleji. Us. Dř. Teplé-li jest či studené co, dotýkáním shledáš. Kom. T. voda, pivo, víno, sklep (Jungkeller, Šk. )7 Us., brada (panště). D. Buď s tím ticho jako s teplým
koláčem. Us. T. krev teče. Rkk. Netřeba
mně maštal teplá, ani tobě panna pěkná.
Sš. P. 532. T. vřídla česká. Vz KP. III. 60.
Teplý říjen, studený únor. Er. P. 91. — T. = horlivý, eifrig, nicht gleichgiltig Ani
teplý ani studený. Vz Nepotřebný. Č. — T. = jemuž teplo jest, erwärmt. Syt chleba neodhoď a tepl jsa rúcha. Prov. — Teplou rukou = za života, bei Lebzeiten. — T. = bohatý, reich, vermögend, warm sitzend. Také na Mor. Brt. Ten strýc jest teplý, neb má 2 svobodné lány v pšeničné půdě. Sych. Oženil se s teplou babou. L. Má teplé nohy (vše se mu daří). L. — T. = teplo působící, Wärme erzeugend. T. vrch = pří-, krý. Na Slov. — Teplá, vz Teplá. — T., osob. jm. T. Jan, spisovatel, nar. 29/6 1780. Vz Jg. H. 1. 640.