Teprv, teprva
Teprv, teprva [tepno, tepru, tepruv, tepruva (Kat. ), teprve (ne: teprve), tepřiva, teprom, tepruvo, na Mor. a ve Slez. teprem]. Tepruv z teprv, u zastupuje -b ve starsl, prbvb. Kt. Strb. toprvo (o se seslabilo v e). Gb. Hl. 78. V již. Čech. teprv před samo- hláskami a teprva před souhláskami: Jdu teprva domů. Je teprv osum hodin. Kts. Vz Tepřiva, Teprom, Tepru, Tepruv. T. = ne dříve než ted, konečně, nyní, erst, anitzt. Když blázna uperou, teprv sobě usrozumí. V. Čemu naše braň jmá tepruv ot vrcha soptati krutosť? Rkk. 10. Teprv onehdy jsme se seznámili; teprv budoucně toho užiješ; tu t., když..; zejtra t. ?; Blázen t. rozumí, když se stane; Teprva závory dělá, když mu koně vyvedli. D. Na víně se t. dotrhli. Sych. Jesli se rozzelená (suchá jedla), teprem si tebe vezmu; Tveho veseli je na male, dokud maš vineček na hlavě; jak vinka z hlavy pozbudzěš, teprem ty plakaci budzěš. Sš. P. 264., 461. (Tč. ) To t. ne; Ten je t-va rozkřičen. Dch. Čemu jste nám hned po prvé to neohlásili, než t. když řád platiti máte?; Než po poluletí t. jej viní. NB. Tč. 244., 260. On mě teprv vyvedl! Půh. II. 419. Teprva mne bratrem zveš, kdy v ohni věčném bytuješ; Teprva je mně toho slibu líto; Teprv mia vezú zelenú mezú, už mně ukazujú brněnskú věžu. Sš. P. 20., 428., 568. (Tč. ). Blázne! již kúpiv t-va chceš pokusiti; Jako i prvý blázen, kúpiv tepruv chtěl vyjíti, aby ohledal. Hus II. 254. Tu t. dolů shledl. Har. Až mi dáš jísti, teprva mi pískej. Prov. Tepruv tehdáž. Jel. T. abecedě se učí. Reš. Poněvadž jest ve všech lidech řídká stálosť: v ženách pak tepruvo žádné není. Jel. — T. = kdy, čas, Zeit, Müsse. Byť bylo teprv (kdy). Št. — T. užívá se za odpověd přisvědčovací. Ti tam hýřili! Odpověď: A teprva (= mnoho, nad míru, náramně)! Na Želivsku. Sř. — Teprv-li, ob erst. Teprv-li ty na jarmarky jezdíš? Klat.