Terneniště, ě, temenišťko
Terneniště, ě, temenišťko, a, n. = mí- sto, kde temenec jest i sám temenec, bahniště, mokvar. Vz Temenec. — T. v poli, v louce, holizna, kahler Fleck. V. — T. = bahno, v němž se svině n. jeleni chladí, der Prudel, die Suhle. Us. — T. = místo, kam vystu- puje moře, aestuaria, vz Temenec. — T. = místo, kde pramen vychází, der Ort, wo die Quelle hervordringt. Šm. Sr. Pramen. (II. 882. a).