Tesati
Tesati, tesám a teši, eš atd., tesej a tes; tesávati; tesnouti, snul a tesl, ut, utí. Vz Mazati. T. od tnu -títi, s jest vsuto. Šf. T., caedere, litev. tasiti, lett. test, stind. takš, takšati. Mkl. aL. 11. T. = sekati, hauen, zimmern, behauen. Jg. — co, koho: les (mýtiti), D., kámen, V., mramor. Jel. T-ati koho = cepovati, hobeln. — co čím: mečem, Rkk.; kládu širočinou, kámen oškrdem. — čím kam: zuby do stromu. Hlas. — odkud. I výš nad vršinu lesa drnkachu meči jich v hrad, běsnichu protiv mečem z hrada te- sajúciem. Rkk. 18. — co z čeho. Dyby tě, synečku, z kamena tesali, tak tě nevytěšó, jak tě vychovali. Sš P. 225. — co k čemu: dříví ku stavení. D., Šp. — jak: přes šňůru, přes čáru t-ati = příliš daleko se pouštěti, über die Schnur hauen. V. Tesati z hruba, z tlusta = 1. ne na hladko, 2. příliš lháti, grob lügen. Z hruba tesá. Vz Lhář. Lb. Jiní praví, že z hruba teší, ale v celku pravdu mají. Sš. J. 135. T-ati z hloupa = hloupým býti, albern sein, plump darein gehen. Tak z hruba teše, že se přirozený člověk před ním děsiti musí. Č. — co komu kde: klíny na hlavě někomu tesati. Vz Nevděčný. Snad mi nechceš klíny na hlavě tesati? Č.