Těsný
Těsný; těsen, sna, o. Koř. tisk (tBsk). Gb. Hl. 144. T. = úzký, neprostranný, nevolný, stísněný, eng, gedrängt. Těsné jest, co tísní, stíská, skličuje: t. kabát; úzké = kudy ne- snadno proniknouti: úzká lávka, úzký ru- káv. Ve velikém davu je těsno a může býti i úzko (nevolno). Něco s něčím těsně souvisí (šp.: úzce). Brt. S. 3. vyd. 181. — T. = ztuha k jinému dílu přiléhající, knapp, opak: volný. Rst. 506. T. styky pospoje; těsné pouto. Dch. Požičaj nožička, dala mi mamička těsného lajblíčka. Sš. P. 148. Do města byla brána velmi těsná. BR. II. 32. b. T. stavení, domek, V., ulice, roucho, Kom., místo mezi horami (těsnina), D., vězení, Berg., střevíce. D. Vehnati koho v t, kout (v těsno), in die Enge. L. T. hlava, be- schränkt, rozum (mladých a prostých), Kom., majetnosť, gering. L. V těsnou upadl. Je v těsných (kalhotách). Vz Nesnáze. Č. — T. život, hart, svědomí (úzké), zart. — T právo (přísné), streng. L. — T. pojem (op. pro- stranný, výměr. Marek.