Těšiti
Těšiti. Mkl. Etym. 356. — koho: za- rmoucené. Mž. 18. Co koho těší, o tom rád mluví. Sb. uč. — koho čím: prospě- šenstvím Št. Kn. š. 51.— se čemu. T. se něčí důvěře. Mus. 1880. 226. Těšte se ne- beské rose. Sv. ruk. 77. Jenž se tobě vždy t-la. Hr. rk. 93. T. se u obyvatelstva ve- liké přízni a vážnosti. Posp. — se kde z čeho. Těšil se dvojnásob v náručí jejím ze života. Šml. I. 57. — se čeho. Židé pláčí svého zatracenie, pohani se těšie svého spasenie. Výb. I. 398.