Tet
Tet, a, o, strč. = ten, ta, to, dieser. Č. Vz Gb. Hl. 122., Bž. 51., Prk. v Arch. f. sl. Ph. II. 710. Zamešká-li sě tet povědieti ko- morníkovi, jenž slyšie od komorníka póhon; Když chce, by póhon prošel, tet póvod, jenž pohoní... Kn. rožm. k. 25., 29.