Teta, tetka, tetička, tetinka
Teta, tetka, tetička, tetinka (slov., mor. a slez. také tětka), y, f. Teta, vok. sg. v obecné mluvě: teta m.: teto! (Kts. ), vz Anna T., amita, lit. teta. Sr. stind. t?ta, der Vater. Mkl. L. 11. T = otce mého sestra, strýna (její muž: strýn, její syn: strýník, její dcera: strýnina, společně: strýninci, vz Ujka. Pt. ), die Vaterschwester, Base. V. — T. = sestra matčina, die Mutterschwester,
Muhme, V., Kom., ujčina. J. tr. Pozdrav
tetku. Er. Sl. čt. 52. Paní Kedruta, tetka
má. Půh. II. 439. Teto dvě Maří byle sta
Kristové tetcě. Hus II. 134. Vz Tetčenec. — T., tetka, vůbec příbuzná, die Muhme, Ver- wandte. Paní t. Us. Budeš míti šibenici jistou tetku. Pokolíbej mně ho, budeš tetka jeho. Sš. P. 202. Bližší košile těla než ro- zená tetka. L. — T. = každá provdaná ženská. Vz Tetička. Tětko, kai iděte? Slez. Šd. Svěř se tetě, roznese tě po všem světě. Č. Vz Kdyby. T., jedna ze tří dcer Kro- kových. Vz S. N.