Též
Též = (to samé), totéž, vz Týž. — T. = také, k témuž, jakož i, tolikéž, též i, in-, des- gleichen, auch, ebenfalls, nebstdem, zugleich, gleichfalls. Klade se, když se k jednostej- nosti a rovnosti výroku a jeho vztahu hledí. Zk. Udělal též před domem sloupy dva. Br. On a jeho dcera, též i vnukové. D. Cokoli řecky může pověděno býti, to též i česky. Aqu. Jakž jsem dřieve pověděl, též i nyní řku. ZN. A druhé t. znal a třetí súsed znal řka. NB. Tč. 105. Hdo (kdo) též na ni viset budě?; Co je mi tež zle! němam žadneho, co mne lutuje; Aj žali ženci, žali rež, můj nejmilejší s nimi tež. Sš. P. 158., 465., 554. (Tč. ). Jakož ctnosti svázány jsú, že, kto má jednu, má jich mnoho, též i hřiechové; Ano kněžie tak jsú živi, proč bychom ne též živi byli?; Netoliko jest lakomstvie na penězích, ale jako na kravách, neb koby- lách, též i na ženách; Adie též jako prvý: Měj mé vymluvena. Hus I. 119., 353., II. 73., 254. (Tč. ).