Těžař, těhař, těžíř
Těžař, těhař, těžíř, e, m. = kdo těží, der Anbauer, Bauer. Slovút tiezarzi od tie- ženie, jako sedláci tieží diediny, též hory. Ms. pr. hor. Též cierkev svatá, jenž jest sbor z panstva, ze žákovstva a z těžařóv ustavený, má dva meče: Tak i oráči, tak těžaři a všichni řádové lidští od sebe je po- ženú. Hus I. 176, 237. (Tč. ). Těžieř (agri- cola). ZN. T. zvl. = horník lenem nadaný, nákladník, der Gewerke, Berggewerke, Berg- baubesitzer, Bergbauunternehmer, Hř., ZN.; více jich činí: těžířstvo, těžařstvo, náklad- nictvo, závodnictvo, die Gewerkschaft. Am. V obec. mluvě z něm.: kverk. Jsúť potom těžaři, jež obyč. kverkové slovú. CJB. 271. T. třetí, der Aftergewerke. Šp. Nepravý těžieř, publicanus. ZN.