Těžení, n
Těžení, n. = dobývání, das Erwerben, Gewinnen. T-ení hřivnou. Jg. — T. = der Landbau. T-ní dědin, rolí. Jel., Troj. K t. někomu něco vydati. Troj. — T.,, der Berg- bau. Hory jsou v t. Vys. T-ní hor ležaté, ústupné; t. hor. Vz KP. III. 66., 73., 74., 135., J. tr. Narovnání o hory a kovy a jich pavování neb těžení v království českém. Nar. o h. a k. — T. = místo, kde se těží. Vys. Vykládali vonné koření na tvém t-ní (in mercatu tuo). BO. — T. = průkopy, der Streckenbau. Techn. II. 15.