1. Těžiti1.
Těžiti, il, en, ení;
těžeti, el, en, ení;
těžívati. Těžeti, přitěžeti =
přispojiti, ziehen, an sich ziehen. Aqu. —
Těžeti, těžiti = pra- covati, získati, ziehen, treiben, lordem, ar- beiten, werben, zu erwerben suchen. Jg. —
co: řemeslo t. nebo prováděti, ein Hand- werk treiben. Ms. 1684. T. hory (pavovati, zdělávati, dobývati z nich rudy), Erz bauen, schürfen, D., pole (vzdělávati, míti z něho užitek), Felder anbauen, štolu (hnáti), den Stollen treiben, rudu, vort (dělati), důl (dě- lati). Vys. Skrze to mi mi muoj dvuor opustil, že jsem jeho proto t. nemohl
. Půh. II. 435. Těží mnoho sena ročně. Us. Ta krámská denně mnoho těží
. Us
. T. vodu (z dolu ji táhnouti). Vys. Kto by jazyk svój těžal jako dobrú roli
. Hugo. Aby zboží naše osazovali a dědiny tím lépe těžili. Tov. 148. —
co (komu) čím. T. penězi (zisku dobývati), mit dem Gelde wuchern, spekuliren. V. T. pánu svému hřivnami, Br., BR
. II
. 148
. a
., věnem své manželky, Ml
., doly svým ná- kladem, Vys
., moudrostí t
. Br. Těžte jimi
. ZN. T. služebnostmi. Chč. 304.. T. peníze Bohem i svatými
. Chč. 378. — Št. —
čeho. Ti, kdož kupecky těží peněz, povinni jsou platiti mýto. Št
. Š. kn. o v. ob
. 155
. Nechať doma svých mužóv těží
. ZN
. —
v čem (kde). Lom. T. v lichvě, Klat
., v dolech. Vys
. A v nich budou t-ti. Hus I
. 398
. —
kolik. Dnes jsme t-ili (stržili)
přes 100 zl. Ml. —
z čeho. Us
. Dch. —
jak: po pra- menu (po žíle) t. Vys. —
co čím kam: vodu v jedno místo nádobami t. (odstraňo- vati), entfernen. Vys. —
co jak dlouho: důl
od času tažení měr t
. Vys
. —
s čím. Jak kdo se jměním od Boha propůjčeným těžil. Sš. L. 156. Apollo s tou hřivnou dobře těžil. Sš. Sk
. 219. (Hý. ). —
kde jak. Těžie
na zemi s úsilím (colunt terram). BO. Bóh chce, dada člověku své zbožie, aby člověk těžel
ku požitku. Hus I. 216. —
proč. A na tom dvoře jsem skrze to zmeškána, že mi mój dvór ležal pust skrze ta tři léta, že není těžen
skrze toho rychtáře a toho po- kládám za 100 hř. g. škod. Půh. I. 193. Aby bohaté plody těžili pro svou a lidí spásu. Sš. L. 188.