Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0078


    Těžký
    Těžký; těžek, žka, o; kompar. těžší (těžcí, Jel. ); superlt. nejtěžší; těžičký. Strsl. težbkb, gravis, přípona -bkt; otegtčati, gravari, tęgt-kt, lit. stengti, stengiu, schwer tragen. Cf. jedoch tingus, träge, tingau, tinkti, träge werden, stingti, gerinnen. Mkl. aL. 42., B. 257. (Hý. ). T. == kolmo ke středu země se táhnoucí, schwer. T. moc. D. — T. = vážný, co mnoho váží, opak lehký, schwer, gewichtig. Vz Lehký. T. břemeno, váha, V., meč, země (která se v hromadě drží), Puch., obilí (pšenice, žito), Pk., vůz, D., dělo, střelba, jezdec, jízda. Us. Zlato těžší jest než olovo a olovo těžší než železo. Us. T. jako železo. Pk. Těžká kůže, useň, libernice (Pfundleder), kov. Šp. A vždycky z hrubé vlny sukni míval těžkou. Mudr. Je těžký jako zvon. Mor. Šd. Ten snop je za štyry těžký. Us. Brt. Povozy těžkých věcí a nákladů, Last- u. Frachtfuhrwerke; Člověk t-ký jako hlína (nelze ho zvednouti). Us. Dch. Soli ajova láska je velice těžká, na srdečku na mém, jako mlýnský kameň; Ťažší tráva než byla otava, nač si milá, nač si tolé (tolik) brala?; Mám na srdci ťažký kameň, neodvalí mi ho žáden; Já sem chlapec těžký, netrófám si pěšky. Sš. P. 249., 538., 795., 799. (Tč. ). Tobě jemu v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. T-ký jako olovo. Lb. Co je hezké, není těžké. Lb. — Pozn. Na otázku: Jak těžký klademe akkusat. Ten kus zlata jest těžký (váží) 2 libry. T. Vz Akkusativ. — T. = nerychlý, neohebný, neobratný, schwerfällig, schwer. T-ký kůň, člověk, jazyk, Us., pes. Šp. — čím. Stařec lety těžký. Us. — k čemu. Jazyk těžek k mluvení. Krab. — na co: na chůzi. Hlas. Je těžký na nohy. Km. — T. = trudný, nesnadný, pracný, schwer, mit Schwierigkeiten, mit Mühe verknüpft. Vz Trudný. Pozn. Často klademe raději nesnadný, činíce rozdíl mezi těžký a ne- snadný jako latiník mezi gravis a difficilis. Vz Lehký. T. oddech, duch, věc. V. Ale to těžké (nesnadné; snad bude? Kom. T. práce (nesnadná; hrubá, namáhající); Jest mi t. věc. D. T. pouštění vody (močení). Byl. T. práci konati. D. Těžké s ním jed- nání. Sych. Však je to dosť těžké; T. věci činiti; S ním je těžká řeč, těžké jednání; Nečiňte mi to tak těžké. Dch. Učiníme jemu třetí otázánie, najtěžšie. Pass. 30. (Hý. ). Naříká na těžké časy. Us. Cožkolivěk těžké nynie sě zdá, bude lehké; Ty věci v pří- slovích mluvil jsem vám — v podobenstvích těžkých. Hus II. 13., 188. (Té. ). Po účinku t. rada. Sych. — k čemu. To jídlo je t. ku strávení. Us. K srozuměný těžký (ne- snadný). V. Slova těžká k vyřknutí. Ler. Těžký k zapálení, schwer entzündlich. Dch. — nač. Letos je tuze těžký čas na prodej. U Rychn. Msk. — s infinit. Kůň těžký zdržeti. Db. — T. víno, schwer. Us. — T. = obtížný, nesnadný ku snášení, nepříjemný, beschwerlich, drückend, empfindlich, schwer, lästig, unangenehm. V. Nebuď mi těžek. RR. II. 167. b., 242. b. (Šd. ). T-ký smrad, vůně; v časích těchto zarmoucených a těž- kých. V. T. způsob smrti. Jel. T. povětří, práce, sny, odpověď, Us., závazek, poroba, Kram., péče. Plk., léta (drahá), D., podda- nost'. Sych. V t-kou poddanosť upadnouti. Flav. Mám s ním svou těžkou nouzi, meine liebe Noth; Býti v těžké nesnázi; Ćo mne těžkého dnes zase potká?; Těžká pěsť osudu. Us. Dch. Lámala matka své ruce, když viděla syna v těžké muce; Cěži mi je s tvým vinečkem nežli tobě s dzicjateč- kem. Sš. P. 68., 379. (Tč. ). Pro milého nic těžkého: pro milou, touž měrou. Pro v. D. Za těžké něco si pokládati. Kom. — komu. Těžek býti někomu (obtížný). Us. I sám sobě i jiným těžek jest. Záv. Dobřeť roz- šafnosti urburéřské příleží ve svém úřadu takové úředníky míti, jichžto víra a opa- trnosť před nimi byla dokázána a kteříž by nebyli našim lidem těžci. CJB. 277. Aby Ježíš světu nebyl těžek. Chč. 303. Jest mi to velmi těžKé (proti mysli) Bart. 3. 3. Jsou těžci nemocnémn. Ler. Nikomu t. nebyl. Ben. V. komu čím. Čtenářům dlouhým vypravováním těžek býti. Pani. kut. Moc těžká ukrutenstvím. Chč. 445. Vzduch t. kou- řem. Us. Dch. — v co. Byl jim těžek v oči. Št. O obec. věc. 218. — s infinit. Zdáše sě jí nésti těžek. Výb. I. 228., 898. — komu v čem. V čem jsem byl těžek tobě ? V. - T. = důležitý, vážný, veliký, nebezpečný, schwer, gross, wichtig, heftig. T. nemoc, věc, V., boj. Troj., neduh, pád, Jel., rána, hřích. Je to za těžký peníz, es kostet schweres Geld. T. daně, drückende Abgaben. J. tr. Bože, mné těžký hřích odpusť. Us. Brt. Proto slove hriech těžký, neb jakož věc vždy tíhne dolov, což móž najníže; Ale ovšem ten hřiech jest těžší, v němž jest veličejší nevděčnost'; Co má býti těžšie než hřiech smrtelný a zvláště lichva, jenž tiehne všichnu mysl a pilnosť k zemské věci?; Kto za hřiechy lida se postaví, když kněz, jenž by měl se modliti, těžších se hřiechóv dopustí; Čím vzchod vyšší, tím pád těžší; Jistě těžký pád, nemóž býti těžší, než do věčného ohně v peklo, ani těžšie oblúpenie jedné všie radosti zbavenie. Hus 1. 115., 204., 216., 467.. III. 364., II. 432. (Tč. ). čím: mračna bouří těžká, gewitterschwanger. Dch. — T. = smutný, tesklivý, ängstlich, schwer. T. mysl, srdce. D. T. mysl míti. V. Ťažké naše rozlúčení, keď sme spolu naučeni. SI. ps. 91. — kde. Ťažko je mně ťažko na srdečku mojem. Sš. P. 354. — T. = nemocný, neduživý, krank. Je hrubé těžek. Ros. — T. = nevlídný, přísný, strenge scharf. V. Měli u nich těžké vězení. Bl. Živ. Aug. 80. T. soud. BR. II. 22. a. T. trest. J. tr. Vězí mně bratříčka v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Sš. P. 793. Adam vymlůval sě Evú a ona hadem, a protož pomsta těžšie na ně dána; Ha, ha, těžšie tu odsůzenie než nynie bývá na lotry a na zloděje. Hus I. 228., II. 222. — v čem. Ani lahkým ani taž- kým v mravech býť nesvědčí. Slov. Tč. — komu. Sluhám t. Troj. — na koho. Na všecky milosrdný, na sebe těžký byl. L. — Nad něčím těžek býti těžce nésti, betrübt, ängstlich, verdriesslich worüber sein. V. 247. Jistě sám nad tím těžek jsem, že své sestry navštíviti nemohu. Břez. 206. — Br., Reš., Rváč. T. = těhotný, schwanger. T. život míti počíti); s t. životem. V. Chodí těžká. T. žena, dančice, srna, divoká svině atd. Us. Hoře těm, ježto sú těžký a těm, ježto ještě sú dojky (kojí). M. — kým. Těžká byla Janem. Št. Kn. š. 178. T. dí- tětem. Leg. Ženy dětmi těžké. Bj. — s kým. S ním těžká. Us.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011