TěžkýTěžký. Cf. Mkl. Etym. 351. a.
T. =
co mnoho váží. T. ryba (bohatý mládenec n. nevěsta). Dch. —
čím. Hlava starostmi těžká. Kká. Td. 90. —
od čeho. Uzdy od zlata t-ké. Pk. exc. —
jak. T
. jak olovo. Us. —
s inft. Težeks mi nésti. Hr. rk.
389. Zdáše se jí nésti těžek. Ib. 129. b. —
T. =
pracný, nesnadný. T. boj. —
nač : na chůzi. Jg. —
k čemu. Těžek jest Bůh smrtelnému muži k přemožení. Lpř. —
T. =
nepříjemný. T. starosti, Šml., muky. Výb. II. 19., Št. Kn. š. 30. Žej' on tolik a tak t-kých věcí chtěl trpěti. Št. Kn. š. 20. —
komu. Každá práce těžkáj' tomu, komuž nenie milá. Št. Kn. š. 33. —
k čemu. Kněžský stav t-ký k snešení, nesloboda mu mať ženy. Koll. Zp. I. 382. -
T. =
dů-
ležitý atd. Artikule dosti těžké. Let. 352. Aby jej t. pokušenie nepřemohlo. Št. Kn. š. 9. —
T. = přísný, mrzutý atd. Nemá-liž
nad tím člověk těžek býti ? Výb. II. 1630. Aby z hněvu i
žádnému nebyl těžek
protiv pravdě. Št. Kn. š. 153. On k němu nemálo těžek jest, poněvadž ho škaredě ulál. Wtr. exc. Byl velmi těžek
odkladu (těžce jej nesl). Arch. X. 229. —
T. =
těhotný. T. žena, Št. Kn. š. 95., tista Ezp. 537. —
čím: dítětem. Hr. rk. 185., Výb. II. 550. —
k čemu. Hospodyně těžká k dětinnému porodu. Výb. I. 1164. —
T., os jm. Arch. VIL 639.