Thé, n
Thé, n., nesklonné (jen v instr. říkáme tliem), der Thee, thea, rus. čaj. Jg. Činí se rozdíl mezi čajem, nápojem z listí čajov- níka čínského, pak mezi thém, odvarem z listí rozličných bylin lékařských. Rk. T. (čaj) císařské. Vz Čaj. — Thé jest odvárka neb horký nálev z rozličných rostlin, který lidé pijí buď pro účinek léčivý, aneb ná- hradou jiného nápoje rozčilujícího, aneb z pouhého zvyku. Slovo jest původu čín- ského a vztahuje se původně k proslulému nálevu čajovníku čili čaje, zobecnělo však mezi lidem a to ve všech vrstvách jeho mnohem dříve, nežli se pití čaje čínského stalo v Evropě obyčejem. U nás je slovo toto hlavně názvem odvaru léčivého, kdežto pro nálev čajovníka stalo se obyčejné po- jmenování čaj. Hlavnejší thé jsou: bezové, lípové, ibisové, úbytové, Davidovo, heřmán- kové, mátové a j. Vz více v 8. N. XI. 231. Jiné druhy thé: t. aromatické, diviznové, jezovitské, kakaové, nahořklé, obměkčující (erweichend), počišťující (eröffnend), pra- chové, prsní n. pro prsa, řecké, šalvějové, Kh.; t. valašské na Mor.: kořalka vařená se skořicí, hřebíčkem a cukrem n. medem. Vek. T. vařiti, píti, na thé pozvati; šálek thé, na thé, konvička na thé, samovar. Vz S. N., Theovník.