Tíhota
Tíhota, y, f. = těžkosť, tíže, břímě, die Schwere, Last, Bürde. Strsl. tęgota, tęžeta, onus, příp. -ta. Mkl. B. 164. Bez těch tíhot lehčeji by jeli. Kom. Bolestná se t-ta do žil tvorů lije. Sš. Bs. 57. Líná t. — Tíhota (těžko) jest nám tolikrát se svlékati a oblá- četi, eine Last. Kom. T. = nesnadnosť. Šf. Jest ovšem t-ta (nesnadnosť) věci božské po- znati. Ráj. Proudem tvým nech plesně plová, kdo dobyl se z tíhoty. Č. Růž. st. 25.