TíměTímě. Cf. Šf. III. 525., Mkl. Etym. 356., List. fil. IX. 307., Boh. 40. T. skloniti, vznésti. Dch. Poloha hlavy temenem (při porodu). Kžk. Por. 58. S jich těmene. Kat. 90. Viem těmeno tvé tvrdé ; Lid tento tvr- dého těmena jest; Vzložiti břímě na těmeno učedlníkóv. Ev. olom. 135., 124., 140. Cf. Moudrý, Týmě. —
T., apex = bod na obloze, k němuž směřuje skutečný pohyb sluneční. Stč. Zem. 132.