Tipka
Tipka, y, f. = úzkosť, nesnáze, die Klemme (žertem). V tipkách býti, im Pfeifer sitzen. Us. Dch. — T. = slepičí veš, čmelík, die Hühnerlaus. Us. u Písku a Jindř. Hradce a j. Šg. Zajíc seče na louce, liška pohra- buje, veverka jí nakládá, tipka našlapuje. Slav. Nár. pís. 117.