Tisknouti
Tisknouti, tiskni, kna (ouc), knul a kl, ut, utí a štěn, štění (tisku, zastr. ); na Slov. tiskati, tiskávati; přech. minul, času: tisk, tiskši, še. T. = stlačovati, drücken; blížiti se na koho, dotírati, hnáti, naléhati naň, stí- hati jej, Jemanden drängen, auf einen drin- gen, treiben; knihy tlačiti, Bücher drucken; se = tlačiti se v co, nač, sich drängen. Jg. Strsl. tisnąti, z tbsk, comprimere. Mkl. B. 423. — abs. Lže, jako když tiskne. Us. Ml. Tiskl (= utíkal) každý, kam kdo věděl. Dh. Nechtie mieti dosti na dobré odpovědi, ale tisknú řkúc: Což tedy krstíš? Hus II. 20. Kázal milostivý kazatel podlé jezera na břehu a jsa tištěn od zástupóv vstúpil jest v lodičku. Hus II. 278. — co, koho. Všecky bídy mne tisknou. V. T. knihy, V., šátky, plátna. Us. Donidž bydlo zemské duši tiskne. Št. N. 282. Hluboce umřel jest ten, kohož obyčej hřiecha tiskne a tlačí; Vidíš zástup, jenž tě tiskne a dieš: Kto sě mne dotekl? Bojové tisknú nás nepřátelščí, protož daj posilnenie i po- moc svú svatú. Hus II. 356., 404., III. 177. Pakli by nás kdo tisknúti chtěl na pomoc vezma ruku světskú. Výb. II. 382. — čeho, špatně m. co, leč ve smyslu partitivném. Ten toho, těch knih tiskl i. e. mnoho. — co, koho čím: něco palcem, Kom., bře- menem, V., Chč. 450., nohou. Us. — Arch. I. 52. — se, koho jak. Ty věci nás se všech stran tisknou. Jel. T. se proti vóli božie. Št. N. 92. T. někoho bezprávně. Pal. — kde. Aby jízdní před pěšími předse tiskli. Us. Mus. Tiská mne v žaludku. Na Slov. Koll. Divnou věc tiskli v Čechách. Dač. I. 195. — co komu: ruku. Jg., Dch. — co, koho kam (čím). Něco nohou k zemi t. Us. T. něco pod sebe. Tkadl. Někoho k srdci t. Us. Tiskne mne k zemi tíže. Jel. I tiščechu jej v přesilná páži. Rkk. 9. Jaká tě příčina k tomu tiskne? BN. Mocí nepo- slušné k víře t. Hus I. 411. Nepřátelé valů se zmocnili a mnohé povraždivše do hradu se tiskli. Pal. Děj. III. 3. 256. Vroucím du- chem se do něho tisknou. BR. II. 49. b. Prosili pánóv a obce, aby se k tomu při- činili a nedali jich t. v ten hřiech i v škodu tělestnú. Hus. I. 461. Nemají k tomu tištěni býti. VI. zř. 472. Ihned jimi lodí do hlubo- kosti vod mořských tištěna byla. Biancf. 98. T. peníze v sáček. T. se do království ne- beského. Br. Tiskli se do kouta. — (se) na koho, nač = naléhati atd., vz nahoře. T. na odstoupeni víry. Kom. Na někoho t. = se tlačiti. V. T. se na království (dotírati se). Kom. I jiní tuto na Pána se tiskli, jeho se dotýkali. BR. II. 151. b. Tiskl na ně přece ač na nepříležitém místě. V. T. na Reky. Troj. Mocí na někoho t. Troj. 183. — koho odkud: od zboží přátel. Hus Kdo sa tiskne jak klín z vreca, i dobrým se zhnusí. Na Slov. Tč. Chválil, že nedavše se t. od pravdy zasadili se byli o ni zbraní v ruce. Pal. Děj. III. 3. 173. Potom na tom zuostali, aby se zapsali, kdoby je od pravdy boží chtěl tisk- núti. Let. 215. A tady mě od mého dvora tiskne. Půh. II. 435. Jenž křesťany věrné tiskneš bezprávně od přijímání velebné svá- tosti. Pal. D. III. 1. 363. — (s čím) za kým: s vozy. Ms. mus. Tři kopinníci mnějíc, by houfové za nimi tiskli, i vzkočichu do Uhorského Brodu. Let. 201. — koho zač. Tiskl mne tak upřímně za ruku, až mi na čele pot vyvstával. Us. Dv. — o čem. O rybě jakési podivné se tisklo. Dač. I. 298. — koho proč. Chč. 624. A dóm na dóm padá, když moc věččie tiskne nižší z pyšné závisti. Hus II. 102. — něco po kom: knihu. Pr. M.