Tišiti
Tišiti (tišiti), tiš, še (íc), il, en, ení; tíšívati = tichým činiti co do hnutí, do hlasu, do hluku, stillen; pokojiti, krotiti, chlácholiti, stillen, besänftigen, beruhigen. Ks. — co, koho: moře, větry, dítě plačící, lid, pobouřenou mysl, hněv. Us. — se. Vítr, bolesť se tiší Us. Ty vládneš mocí mořskú, ale hnutie vln jeho ty tišíš. Z. wit. 88. 10. (121. ). — koho čím: hněvivého laskavými slovy. Us.