Tkáti
Tkáti. Cf. Mkl. Etym. 368. Ve 4. ř. to- hoto článku oprav tceš v: tčeš. — co. Pavouk tče své síti, R. zv. — co kam (čím). Jak by leskem svým chtěl v skráň jeho aureolu tkát. Vrch. Často v svoje písně tkal písní jejich (ptáků) zlato. Vrch. T. něco do sebe (cpáti). Laš. Tč. — co čím. Jeseň stromů vrcholy svým pestro- barvým tkala lupením. Vrch — co z čeho. T. sobě rúcho ze lnu. Hug. 217. — co kdy pro koho. Ve dne i v noci jsem pro tě tkal písně své. Hdk.