TkvítiTkvíti, tkvím, (tkvíl) a ěl, ění =
vetknu- tým býti, trčeti, vězeti, stecken
. Jg. —
kde. Železo tkví
v ráně. L. To dobře tkví v pa- měti. Us. — Ráj., Č.
Na nebi hvězdy tkví. L.
Pod obočím jeho bezstrašná tkvíla od- vaha. Ráj. Ustavičně
při něm tkvěla. L. Tkví na něm domnění. Dch. Na omylu t. Kos
. Ol. I
. 88. Jež tak v drahej krásě tkvieše. Kat. 191. Kříž — to znak ti známý jest, v něm tkví všecka naše česť. Sš. Bs. 64.
