Tlachati
Tlachati, tlachotati (-tám a -ci), tlachá- vati = něco neužitečného mluviti, zváti, žva- tlati, plískati, plampati, brebencovati, plap- pern, schwätzen, waschen. Jg. — abs. Co slina na jazyk přinese, tlachati. D. Tlachati není cepem mlátiti. Č. — co. Oplzlé řeči. Lom. — komu: vorplaudern. D. — co o čem, o kom. Rk, Sá. Ať o lásce mi ne- tlachá. Sš. P. 114. Kdo příliš svobodně a snad úštipavě o mně t. bude. Žer. 1591. — na koho jak. Protož, když přijdu, připo- menu jeho skutky, jež činí, slovy zlostnými tlachaje na nás. Sš. Ob. 317. (Hý. ).