Tlumač
Tlumač, e, m. = tlumočník, vykladač, der Dolmetsch. J. tr. Skrze tlumače s nimi mluvil. BO. T-mač lépe než: tulmač. Oboje zhusta v. Har. Vz Tlumočník. T., ttBmačb, interpres, slov. tolmač, srb. tolmač, z rus. n. ze slov.; pol. tlumacz, hornoluž. tołmač, lit. tlumaczus, rum. tBlmač, maď. tolmacs ze slov., nněm. Dolmetsch, střněm. tolmet- sche, dulmetseh, pers. tilmači, telmiz, tur. dilmadž. Mz. 348 — T., strepsilas, pták přímořský. Vz Schd. II. 469.