Tmavý
Tmavý, komp. tmavší a tmavější; příp. -avý (-avb). Mkl. B. 221. T. = nesvětlý, finster, dunkel, düster. T. noc. V. Až do t. noci. Sych. T. světlo, Kom., barva, Us., dům. Vz Tk. II. 146. T., sklepní, nezdravý byt, vězení; ve tmavém hrobě ležeti. Dch. T. jíly. Krč. 679. T. pán = čert. Bdl. Která jest ta hvězdička má? Jeli tmavá n. světlá? Píseň. Šd. T. les. Brt. Zaněstě mne na kr- chovo do tej tmavej země; Aj do vězení do ćmavého dali synečka nevinného; Co sem se nachodil po tej tmavej noci, ešče sem neviděl dubovej nemoci, dubovej nemoci, hrabového sádla. Sš. P. 59., 374., 400. (Tč. ). — T. = tmu milující, die Dunkelheit lie- bend. T. sova, kalous, výr. Rad. zv. — 218* T. = zlý (tmavý úmysl), böse, finster. Ráj. Vyzíráš velmi t-vý. Slov.