Točenice
Točenice, e, f. = točení, das Drehen, Ge- drehe. To je už t., pořád se tu točí. Mor. Šd. — T. = něco točeného, die Windung, das Gewinde. To střevo má pod jatrami několik točenic. Volk. Sloupy dva a dvě t-ce, které otočovaly dvě makovice sloupové. Točenička 30 loket obkličovala je vůkol. Mel. bibl. —- T., = obruč, der Reif. Us. — T. = šroub (kroutěnice, svěradlo, vrutidlo), die Schraube. Sedl. T. vodní, bez konce. — T. okolo hlavy, turban, das Baret. Kum. J. 514. V MV. nepravá glossa. Pa. — T-ce = náramek, Armband, n. Reš. — T. = šňůra, Schnur, f. Br., Klat., Ctib. Točenice perlová, Per- lenschnur. Br. Dal jsem náramky na ruce tvé a t-ci na hrdlo tvoje. Br. Jako t. čer- vencová rtové tvoji: T. vlasy spojuje; T-cí šarlatnú vlasy spojujem. Hus III. 44., 45. — T. = die Manschette. D. — T. = točna, kla pačka u vrat, das Thorgrengel. D. — T., der Pausch in der Heraldik, ozdoba heral- dická na helmu o štítu. Gl. 342. — T., he- lixanthera, rostl. Rostl. III. b. 19.