Tolar
Tolar, u (v obec. ml. toral), tolárek, rku, toláreček, čku, m., z něm. der Thaler a to z Joachims-Thal, kde r. 1519. nejprve hrabě Šlik tolary razil. Dle Narodn. listů II. č. 72. správně dolar od dol = údolí. Vz Tolský. Tolar všeobecný název větších přes 1 lot vážících stříbrných mincí. T. tvrdý, Speciesthaler, m. = 2 zl. 10 kr.; t. říšský = 1? zl. Tolar křížový = 2 zl. 30 kr. Tolar s pannou Marií. Dch. Když se žení, tolary mění; jak se ožení, malého peníze není. Prov. Mám já v Hodslavicách galánku, dal sem jí tolarek závdanku; ona mně závdanku nechce vzít, ani mú galánkú nechce byť; Péro z marijánku je velice drahé, jedna haluzenka za čtyry tolare; Ach choć ja ju ztracim, něvelka škoda, dam ci tolareček, zas budzě nova; Ně tvoja dzěvucho, ně tvoja škoda, zaplacim ci ja ju baj tola- roma; Zena lúbí tolary a já lúbím poháry; Má na krku goraly, mezi nima tolary; A ja vam dam dva bite tolary. Sš. P. 271., 366., 398., 565., 609., 660., 745. (Tč. ). — T., a, m., osob. jm.