Topořisko
Topořisko, a, topořiště, ě, topořišče, e, topořišťko, a, n. = násada u toporu. Strsl. topořiště, manubrium asciae, příp. -iske (-isko); von toporB, ascia. Mkl. B. 277., 274. Der Hackenstiel. Spadla sekyra s topořiště. BO. Tehdy Jan švec sekerú svú chtěl toho kúši udeřiti, i přesáhl jeho se- kyru, ne;: toliko topořištěm jeho v hlavu ranil. NB. Tč. 107. — T. = násada u kla- diva, der Hammerstiel. Har. Nasaditi ně- koho na své topořiště (jeho za nástroj svůj užívati). Jest na jeho topořiště (topořisko) nasazený. Sych., Ros., Kom., BR. II. 790.