Toucha
Toucha, y, f. = tušení, předtucha, die Ahnung, die Vorempfindung, das Vorgefühl. Nz. T. té věci všady prochodila; Podivení to vyjde u světákův a nevěrcův od tajné vnitrně přirodilé t-chy; Touchu v někom o čem vzbuditi; Pán v ní nějakou napřed t-chu o vyšší bytnosti své vzbuzuje; Ne- míti o čem ani touchy; Zmocnila se obou posvátná t. SŠ. Zj. 442., 469., J. 67., 99. Neměl on ani touchy o zlobě a duchové zaškoudlosti nepřátelů Kristových; T. pří- rody; Ta potěšivá t. ve slově tom nazna- čena; Tím nejhlubší t. a touha srdce lid- ského se označovala. Sš. J. 85., I. 17., 106., Sk. 169. (Hý. ). Jaká vede přírodu tu toucha! Sš. Snt. 134.