Tovaryš, tovařiš, e, tovaryšek
Tovaryš, tovařiš, e, tovaryšek, ška, m. T. = kdo u mistra z platu pracuje dříve než mistrem se stane, der Geselle, Knappe. T. truhlářský, nožířský, zednický, Us., mistrov- ský (který dělá kus mistrovský, der Stück- gesell), sedací, Sitz-, řemeslnický, der Hand- werksbursche, domácí, einheimischer G., po- kladniční, Laden-, jirchářský, Weissgärber-, ohlídací (na ohlídce), Umschau-, koželužský, Gerber-, zasedací, Muth-. Šp. Přeležení ne- dám, moc tovaryšů mám, ve dně v noci kujú, nikdá nenocujú. SŠ. P. 31. Prosil mne, abych jemu svých tovařišuov pojičel. Půh. II. 401. T. starší u mlynářů: stárek, v pivo- váře: podstarší (vz Řemeslo); tovaryš mladší: mládek, Junggeselle. Někoho tovaryšem udě- lati; t-še odlouditi, zvábiti. Šp. — T. = stoupenec, druh, společník, der Geselle, Ge- nosse, Kamerade, Gesellschafter, Gefährte, Theilnehmer, Spiessgeselle. V., T. jednoho bytu a pokoje, na vojně, bitvy, cesty, v je- dnom úřadě, dobrý, věrný. V., Pt. Tovaryši a t-ší. Bohatšímu sebe (nežlis sám, Ben. ) ne- buď tovaryšem. V. T-ši zlodějův. Br. Také společníci neb tovaryši pře té mohú při vésti bez přikázání. CJB. 381. Neboť dobře přísluší lidské rozumnosti, aby tovařiš práce byl také účastník utěšení. Ib. 349. Tehda hrazký komorník jma toho kraje ot úřada komorníka s sebú tovařišem. Kn. rož. 48. Zlý tovaryš z nenávisti nepokoj proti tobě vzbudí; Tovaryša poznáš z tovaryšstva. Mor. Tč. Už mne opuscili bratři, tovaryši, ene (= jenom) mne ty něopuščaj, můj Kriste Ježíši. Sš. P. 53. S podobným buď tovaryš, když to musí býť, ale časté schádsky (schůze) s nikým nechcej míť. Mor. Tč. Mnoho je v světě tovaryšóv, ale málo prátelóv; T-ša v zlém nesluší prátelóm menovat; Dobrých a cnostlivých tovaryšóv sa pridržuj a zlých sa varuj. Slov. Tč. A když Budel počne metati (kostky), i uvrže Beranovo a t-ši okolo sediec diejí: Berane, ber peníze, tvé sedí!; Proti tomu Jiřík mluvie, že jest byl jeho t-řiš, ale že již jeho t-šem není na tři léta. NB. Tč. 106., 140. Pobral mi je a mým tovařišóm bez práva; Jeho t-ši pobrali mi na cestě svobodné vozy; Musel se všemi t-šemi (m.: t-ši) jeti do Brna. Půh. I. 163., II. 27., 84. (Tč). Máš-li kakého t-še k té řeči, abych lépe věřil dvěma než jednomu?; A vzkáži svým t-šóm do Benátek a jinam, aby jim psali, že draho jest v Benátkách; A ponuknuli sú t-šóm, kteříž sú byli v jiné lodi; A také má žena ctíti muže svého ja- kožto t-še a pána svého. Hus I. 79., 218., 277., III. 209. Nechci, abyste byli t-šie ďá- blóm; Byl t-řiš našeho putovanie. ZN. T-řiš za stolem, socius mensae. BO. Věrnému t-ši věrný buď. Kom. T-še někomu dáti. V. T. v hřešení. Kram. Máte býti mé žádosti t-ší. Troj. Někomu t-šem býti. T-še svého trá- pení míti. Sych. Veselý t. na cestě za dobrý koč (kočár) stojí. Na Slov. Bern. Z t-še se poznává, kdo se ze sebe samého neznává. Na Slov. — T. = kaplan. Us. v horu. — T = penis. A staneť pan tovaryš jako roh. Rkp. bibl.