TragačTragač, e, m. =
trakař. Slez. a morav. Dšk., Brt., Tč., Nl. T
. jest delší valcha, jejíž válec se otáčí kolečkem uprostřed válce upevněným
. T. se drží v obou rukou a kolečkem se jede po zemi jak obyčejným trakařem. Brt. v Mtc. 1880. 6
. Dělá si z huby tragač (kdo nestojí ve slově)
. Mor. Brt. Má hubu jako t
.; Huba jí jede jako t. Mor. Šd. Na Čajču mám galánku Káču, já si tam pojedu pro ňu na tragaču. Sš. P. 660. (Tč. ).