Tráti
Tráti m. trajati, strč = trvati, dauern. Vz Mz. 84. Najdél trá rovné. Št. Dokudž tento sněm trá a páni na súdě sedí. Půh. I. 199. Život jeje těla státi nemóž dlúho ani tráti kromě jedno, ač ty rúče zjevíš sě jej. Hr. rk. J. 23. Nemóžeš na dlúze t. Výb. I. 1130., Št. Ať těm Viglefóm klatým nedá déle t. 15 stol. Mus. 1851. III. 116. Bude hospodařiti, dokudž jest co vařiti, nemienie dlúho tráti. Ib. 118. — proč. Nemožno nám déle žízňú tráti. Rkk. 52. — jak dlouho kde. Dlúhý čas to tráti nebude. M. Budete na dlúhý čas v zemi tráti. Br.