Tratiti
Tratiti, trať, tratě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, ění); tráceti, el, ení; tratívati. T. = od sebe pouštěti, verlieren, von sich lassen; dáviti se, smítati, brechen, speien; o něco přicházeti, pozbývati, prohrávati, ein- büssen, verlieren, um etwas kommen; bez užitku vynakládati, verlieren, umsonst auf- wenden; kaziti, zu Grunde richten; se = počínati nepatrným, menším býti, nemoci dobře již viděnu, slyšenu, cítěnu býti, sich verlieren, herunter kommen. Jg. — abs. Ten sud tratí (vodu). Ros. Děravá rozsévka tratí. Sych. Kdo tratí (se dáví) a nemůž zacho- vati. Jád. Čas tratí, čas platí. Dbš. 101. — co. Tratí ovce vlnu, husa peří (pelichá); t. oko, zub, statek, svobodu náhodou, Jg., srdce, Kom.; cestu, stopu (nepoznávati jí), Us., čas, V., plod, Št., paměť, dech. Dch. Koza tratí chlupy (líná). Us. Kdo měšec tratí, ať hřbetem platí. Marně tratí jeho zbožie. Hus II. 300. Tratí řeč (nemluví). Us. Šd. Dobré se zlým pomíšané tratí hodnosť svou. Mor. Tč. Korhel (opilosť) zdraví a i roz- um tratí. Slov. Tč. Čas ve světě mnoho platí, nemúdrý je, kdo ho tratí. Slov. Tč. Poži- čavka (= půjčka) koňa kazí, i podkovy tratí. Slov. Tč. Do te trave choďa pavě (= chodí pávi), traťa perko zelenave. Sš. P. 563., 629. Že tak lacino svú duši a královstvie ne- beské tratí, jest marnotratce; Protož sami se mstíme, Boha hněváme a odplatu tratíme. Hus I. 119., 160. Tratí své, kdo po cizím baží (touží). Již všecku naději tratím. Hlava tratí, jak v nesnáz přijde (neví si raditi). Když svítá, měsíc jasnosť tratí. Jg. T. právo. Kram. Chudoba cti netratí (polibte nás v kapsu bohatí). Tratím celou sázku. T. při, Jg., hru. Kom. Ten pes stopu zvěři tratí. Us. Tratí notu (počíná blázniti). Bern. — co, se, kde (odkud). V dálce vše se tratí (menším se býti zdá). Us. T. se na těle (scházeti). Lk. Živosť v krvi se tratí. Ler. Jeden mezi mnohými snadno se tratí. Us. Tratíť lež velmi milosť mezi lidmi. St. Pe- níze po cestě z kapsy t. Us. — co po čem. Po tom léku někteří nemoc, bolesť tratí. Jg. — čím. Stářím síla se mu tratí. Sych. T. krví = dáviti se. Čern. Ctnosť ani ne- štěstím na moři, ani požárem se netratívá. Kmp. — co v čem: ve hře t. (prohrávati) dva zlaté. Us. Ten člověk se tratí v těle, v síle. Us. Dch. — čeho šp. m.: co. Tratíš chuti k dalším výpravám, šp. m.: chuť. Brt. Dycky praj se bačaláci divili, pročby jejich ženy zubů tratily; odepsala stará baba pen- zlíkem, že prý do nich tuze melú jazykem. Sš. P. 612. — co při čem: práci, peníze (bez užitku vynakládati). Us. — se. Led, sníh se tratí. Us. Jaksi velice se tratí (hu- bení). Us. Šd. Tratí se tělo (hubne), Kom., barva (bledne), Us., voda, ruda (ubývá jí). Vys. — se komu. Zrak, srdce se mu tratí. Kom. — se kam. Voda se tratí do země. Jg. Když se v oblak tratí holubice. Hdk. C. 57. — se od čeho: od nemoci. Us. — se v co. Barva v jinou barvu se tratí (pře- chází). Jg. — co, se jak. Náhodou oko tratí. Jg. Hleďa v oči se tratí (= schází, augenscheinlich). Mor. Šd. Co bez práce ludě traťá, s pracú dostávajú. Slov. Tč. — co, se komu. Tratí se mi paměť. Us. Dch. Škoda naší lásky, že se nám tak tratí. Čes. pís. Otec jaksi se nám již tratí (hyne). Us. Šd. — co proč. Mnozí traťá svoje zdraví pre (pro) žíšček (zisk) maličký. Slov. Tč.