Tratiti
Tratiti. Cf. Mkl. Etym. 360. — co: stopu. Bart. 215. Kdo má čas a času čeká, čas tratí. Km. — co, se kde. Počátky dějin tratí se ve tmách dávnověkosti, KP., v pověstech. J. Lpř, Had v kapradí se tratí. Kká. Když ta libosť jest protiv Bohu a tratí u vás boží milosť. Št. Kn. š. 112. Hospodář roli pleve a tratí (= hubí) v nie kořenie a býlé škodlivé; Sami z své vóle traťme v sobě jméno světské. Št. N. 56. 33., 260 13. Múdrá žena trať to v sobě, v němž má přírok ženská lehkosť Kšch. 26. — na čem : na váze; Pohoří znenáhla tratí na výšce. J. Lpř. Na hodnosti t. ZČ. 1. 286. Myšlénka na síle tratí. Dle List. fil. 1883. 317. lépe: váhy,výšky, hodnosti, síly pozbyti. — co čím. Duši tiem tratie. Št. Kn. š. 111. Plod kúzly, nápoji t. Ib. 92.— se jak. Ten člověk se vůčihledě tratí. Us, — se kam. Kde obrové Alp se tratí v dálku: S nimi (zvyky) lov se tratí v dálku. Vrch. Cestička se v houštinu tratí. Kyt.— se odkud jak. Kdy zvolna se list za listem tratí z uschlé ratolesti. Vrch. — kdy jak. Pěkný orgán herce tenkráte po-
někud se ztratil (nevynikal). Lum. 1889. č. 3.