Tráva
Tráva. Cf. Mkl. Etym. 364., Kram. slov., Rosc. 107., Rk. Sl., Mllr. 78., 113., Hlb. II. 68., Zl. klasy. 1855. T. anglická = jílek ozimý, francouzká = ovsíř vyvýšený. Rt. T. bludná či bludné koření = zelina lidi v lese s cesty svádějící (ale nikdo jí ne- zná). Mtc. XVI. 90. Dievka chodí na trávu buď hledanú aneb secenú. Mor. Šd. Buďte tak zdrávi jako na lukách trávy. Šml. Všecky panenky z trávy dú, moje milá nejde. Brt. P. 114. Sama som ja, sama, sama osamelá, ako tá trávička v hore ne- kosená ; Keď tá tráva uschne, zasi druhá zíde, moje potěšenie nikdy viac nepríde. Sl. spv. II. 80. Kde je kravička, tam je travička. Us. Brt. Daří se mu jako trávě pod kamenem. Us. Po Dzure bude t. rásť, co by si ju hámrikom pral do zeme. Slov. Zátur. Cf. Jiří. Hádanka: Nevěje se, ne- seje se a přece to roste. Brt. — T. = kus louky. Ženich dostal krávu a trávu. Slov. Němc. Dostal krděl ovcí, krávu, sto zlatých a trávu. Němc. v Mus. 1889. 363.