Trčeti
Trčeti. Cf. Mkl. Etym. 322. a. - kde. Trčel hrad před okem překvapeným. Zr. Gris. — kam. Komín trčí v nebe. Čch. L. k. 31. Musili to v oko trč platiti (svým životem svou nevěrnosť). Bart. 10. — jak. Každý úd mu jiným směrem trčí. Osv. 1889. č. 2.