Trdlo, trloTrdlo,
trlo, a,
trdélko, a, n., z
tr (tříti),
d jest přídech
, vz D.
T. =
nástroj, kterým se něco tře, palice, palička, moutev, tlouk, tlouček, Jg.; náčiní na dolejším konci ba- kulaté k míchání a tření něčeho v pánvi třecí, der Stössel, die Mörserkeule, der Plattstampfer. Vys. Mák se v pánvi trdlem tře
. Ros. T., palička v hmoždíři. Us. T-em někoho holiti (= bíti. Vz Holý). Č. Neholíť se oni trdlem (nemají se nejhůře). Mám ja- zyk jako trdlo (suchý). Litmš. Bda. —
T. =
válec k válení a k měkčení prádla, die Walze zum Wäschemangeln. Us. —
T. =
dřevo n. zub na trlici, das obere Holz bei der Flachsbreche. Koll. Vz Lamačka. —
T. =
trdlenec, hlupec, troup, ťulpas, loula,
motovidlo, der Talg, Klotz, Tapps, Tölpel,
Oelgötze. Tys t. Us. Ty t-o! Us. Šd. Holka,
tys trdlo! Us. Ntk. Mé milé trdlo za tři
groše. Vz Hloupý. Ros., Č. Oženilo se nám
trdlo, vzalo sobě motovidlo. Sš. P. 697.
Takové trdlo a ještě je pošetilá! Dch. Naše
trdlo se vdávalo, motovidlo sobě bralo. Sš.
P. 697. —
T. =třeštidlo. U Příbora na
Mor. Mtl. —
T. =
klacek, který se dobytčeti
na krk zavěšuje, aby pasouc se neběhalo.
U Kostel. n. Orl. Ktk. Vz Rumpál. —
T. =
rohatina, der Kleiderstock. Us. u Plzně. —
T., na Slov. =
dřevěný rožeň k pečení trdel- níků, der Bratspiess zum Braten der Spiess- kuchen. Plk. —
T. =
tření,
pojímání-se ryb n. žab, das Streichen der Fische o. Frösche. Ryby jdou na trdlo. T. žab. Plk. Plod na výrost kapry třecími nasaditi.
V
. —
T., a, m., osob. jm. T. Václ
. Vz Tk. V. 137.