TrefitiTrefiti, tref, fě (íc), il, en, ení;
trefovati, trefívati, trefovávati. Vyber raději ně- který z následujících významů: hozením n. střelením dosáhnouti, dotknouti, zasáh- nouti, udeřiti, uhoditi, dostihnouti, dopad- nouti, střeliti, mrštiti, títi, dojati do živého, treffen;
nalézti, dostati se, cestu znáti, wohin treffen, wohin finden;
přijíti, kommen
, tref- fen, gerathen;
uhodnouti, errathen, Räthsel lösen;
uhoditi, udeřiti vec, nač, připadnouti nač, potkati, nalézti, auf etwas treffen, stos- sen, etwas finden;
přihoditi se, treffen, be- gegnen;
dokázati, s to býti, etwas bewerk- stelligen, ausführen, treffen;
pravdivě vyma- lovati, vyrýsovati, mahlend o. zeichnend tref- fen
, darstellen;
se =
přihoditi se, nahoditi se, státi se, sběhnouti se, sich zutragen
, sich ereignen
, zustossen, widerfahren, begegnen
, geschehen;
potkati se s kým, mit einem zusammenkommen, ihm begegnen, auf ihn stossen;
srovnávati se, hoditi se, sich schik- ken, sich treffen, passen;
týkati se, angehen
, treffen. Jg.
Vz Uhodnutí. —
abs. Trefiti, kde bolí. Veď mne, já sám netrefím. On sa túlá, nemože trefiti, nechce mu panenka dveří otevříti. Sš. P. 366. Trefilo (vyplnilo se) předpovídání. Kom. Vdala se a dobře trefila (pochodila). Us. —
co, koho. T. ptáka, Us., cestu (najíti). Ros. Co vidí
, vše trefí. Us. Malíř mu trefil hlavu (dobře vy- maloval
, vykreslil). Us. Šlak ho trefil (po- razil. Mrtvice jej ranila). Trefilo (potkalo) mne neštěstí. Ros. Něčí písmo t. (dobře napodobiti). Us. Trefil ho (uhodil, udeřil, zasáhl atd. ): trefili jsme zloděje (stihli, za- stihly
, postihli
, chytili, dopadli); cestu tam netrefím (nenajdu, neznám); t. los (uhod- nouti); přec to trefil (udělal, uměl, na to přišel, namakal); to netrefí (nedokáže); malíř mne trefil (dobře mne vypodobil, namaloval); ten to trefil (ťal do živého). Šr. Nech ťa parom trafí Sl. ps. 23. Mířil na vránu a trefil krávu. Pk. —
(se) kam (do čeho, v co, pod co, k čemu). Bár do polnoci, bár od polnoci trafím k mej milej. Na Slov. Tč. Trefil k hajnému. Us. T.
do terče, do černého, Us., do dveří, V., někomu do noty (vyhověti mu). Us. Hrom do něho trefil (uhodil). Bibl. Ten klíč se netrefil (nehodil) do zámku. Us. T. v špičku (uhoditi), v míru, v hod, V., v cíl. Us. Host se mu v dům trefil. Jg. Umí v to t. Kom. Vašie milosti snadně bude ve všecko trefiti a protož se ve všem Vašie milosti důvěřuji. Žer. 1591. Jestli někoho
pod nos trefili. Dh. 159. —
jak kam. Jak ti pivo z žaludka do hlavy udeří, i
s tvojím ublížením netrefíš do dveří. Na Mor. Té. —
koho, se čím (n
ač). T. (uhoditi) někoho kamenem, Ros., prakem. D. Trefil kyjem na palici. Us. — (
se v co)
komu. Každému v jeho notu t. (vyhověti), jest nemožné
. Prov. Dh. Nědivaj sě, můj synečku, temu, trefi se to i tobe samému. Sš. P. 206
. To se mu dobře trefí (hodí). Br. —
(se) na co,
na koho, kam. T. na hospodu, štěstí, na místo, Br., na jinou radu t. (přijíti). V. Trefíš tamo na sestry jak na pekelné čerty. Sš
. P. 452. Holanďané trefili na moře ledové. Dač. I. 190. T. něčemu na zub. Šml. T. na pravé. Us. Šd. Jeden oděv sa netrafí na každú osobu. Slov. Tč. I slepé kuře trefí na zrnko. L. Střevíc na obě nohy se trefoval (se hodil). V. Trefil na suk, na kámen. Jg. Trefila (přišla, udeřila) kosa na kámen. Us
. T. (přijíti) na cestu. Šm., Ros. Trefil čert na ďábla, pištěc na bubeníka
. Prov. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil jsem na palici. V. T. na dobrý byt. Us. Trefil svůj na svého. Vz Stejnosť. Č. —
z čeho nač. Trefil z kyje na palici. V. —
odkud kam. Trefil (přišel) z deště
pod žlab (i. e. který jest pod střechou a s kterého, prší-li silněji, teče). Mus. —
se. Kdyby se to kdy trefilo. Zř. F. I. B. XI. Náhodou se trefilo (stalo)
. V. Ne vždycky rak na mlýně, někdy také žába se trefuje. Prov. To se dobře trefí (hodí)
. V
. On se všude trefí co falešný klíč. Prov. Trefuje se (stává se) to často. Ros. Jak se trefí. Trefí-li se
. V. To se tre- filo (shodlo); Co se přitrefilo (přihodilo)?; Jak se to trefí (přihodí, namane). Šr. —
se kdy. Ale pro přínos nemohu, kterej by se právě
v neděli postní t. musel, což by nám nepříležito bylo. Žer. 350. Benedikta trefilo se
v bílou sobotu. V. —
kde. Nějaký chudý člověk, kopaje hlínu,
v širém poli trefil na čistou mouku. Dač. I. 311. I trefil se k tomu
v některý čas ve Bzenci. NB. Tč. 65. —
se jak (nač). Toť se
v duchovním smyslu dobře na ďábla trefuje. Br. Trefilo se ná- hodou. V. —
(se) s kým. S každým by i s čertem trefil. Prov. Trefil se (potkal se) vlk se psem v lese. L. Ten měsíc s naším srpnem se trefuje (shoduje). Br. Měsíce, který se s našim měsícem březnem s ne- malé částky trefuje. BR. II. 118
. a. —
se k čemu. Žene ovčák domů, trefil se pán k tomu: Můj milý ovčáče, kam's dal štyry ovce? Šla Naninka z trávy domů, trefila se máti k tomu. Sš. P. 132., 349. I trefil sě k tomu Blažek a řka. NB. Tč. 235
. Výborně se evangelistovi k věci trefuje. BR. II. 36. a. Trefil (náhodou přišel) se k němu kdosi. L., D. Dobře se ta poklička trefí k tomu hrnci (a sýr k chlebu). V. To se k tomu
dobře trefuje (hodí)
. Ke všemu se trefí. To se ke všem netrefuje. V. —
se v čem. Že se v tom tak jednostejně trefili (shodli). Bl. Živ. Aug. 86. —
kudy: cestou. Šm. Pro- raženou cestou leckdos trefí. Šd. —
s in- finit. Jestli sa ti trafí k velmožnému iť, doma slušně sa přichystaj v oděve i řeči. Slov. Tč. —
se čeho =
trefiti. T. se cíle
. (
=t. cíl). Us.