1. Trepka
1. Trepka (třepka, Us. ), y, f. = obuv, zvl. dřevěný střevíc, der Holzschuh. T-ka také podešve, které řemínky k nohám přivazují, die Sandalen. Sš. Mt. 50. Vz Mz. 352. — V. Mnozí na vysokých trepkách chodili. Kom. Bez míry ani t-ky neupleteš. Č. M. 259. Služebníci na dvoře chodí na trepkách. Reš. Trepky šp. m. chódy. Hus I. 134. — T. = žvastání, das Geschwätz, Geplapper. Došla mu řeč, nastala ho t-ka. Prov. Napadla ho slepičí trepka (nemůže ničeho tajiti). Us. Chodí mu jazyk na trep- kách (breptá; o opilém). Č. M. 602.