1. Tresť1.
Tresť. Mkl. Etym. 364. a. Dadúc mu v ruku t. Hr. ruk. 251. Jakžto t., kam vieter pochýlí, tam taký člověk se schýlí. Alx. BM. v. 233. (HP. 86.). (Židé húbu s octem) vzděli na t. (tyč) i podali k jeho ústům. Sv. ruk. 185. Postavichu jemu t. na pravici (Kristu rákos); Vzemše húbu na t. podachu jemu píti. Drk. 164. b., 167. b. Cf. Jir. Mor. 56., Ž. kl. 44. 2, Kram. slov.