Trestati (m
Trestati (m. tresktati, k se odsulo. Gb. Hl. 117. )., trestám a tresci, ceš, atd., trestej a tresci (tresceme, trescete); trestávati. Vz Mazati. — T. = zlým zvl. bitím za provi- nění odplacovati, mstíti, strafen, züchtigen, kasteier, korrigiren; slovy kárati, láti, do- mlouvati, mit Worten strafen, verweisen, einen Verweis geben. Jg. — abs. Když králové mstí a trescí. V. Od múdrého tresk- tánu býti lépe jest než od blázna oklamánu. BO. Věziž, že tresktati jest, z bludu sě neb jiného kárati. Hus I. 239. Tresktati kdo nechtie, ti utrpie; Kto pochlebuje, jedem krmí, kdo tresce, vínem napájé. Hus I. 383., III. 271, Chč. — koho (akkus. ), co, se. Své tělo trestati. Lom. Pán Buoh na Čechy dopustiti a je t. ráčil. Dač. 1. 268. Nejvíc tresce nepřátela, kdo mu dobrodiní dělá. Na Ostrav. Tč. Daže teba Parom trestal! Dbš. 44. Bože môj, Bože môj, cože ma tak tresceš? Ps. sl. 93. T. bližní své. Chč. 97. a. Trestal kovář syna svého, že pýchu pro- vodí. Sš. P. 44. Ach tresci, tresci žebra i kosti, jen mě nesklamej na poctivosti. Sš. P. 200. Kohož miluje Buoh, treskce a mrská každého syna, kteréhož přijímá; Tresktal staršie a zvláště kněží, že sú trhóv v svátek dopustili; Buoh, kteréž miluje, ty treskce; Treskci múdrého a bude tě milovati; Ktož treskce člověka, milosť nalezne potom u Boha viece nežli ten, který pochlebenstvím jazyka klamá; T. kto chce jiného, má sám nevinen býti; Faráře zlého mají t. osadní; Král má moc, zlé kněží t.; Jenž jiné treskce a sě nelepí (= nelepší); Znamenati budú, že kto je tresce, ten k Bohu vede, a kto pochle- buje, ten je od Boha lúčí. Hus I. 143., 132., 152., 241., 261., 383., 475., 476., III. 140., 271. (Tč. ). Neposlušné a výtržné lidi tresk- tati. Arch. I. 214. Kohož Bůh miluje, tohoť tresce a bičuje (toho křížem navštěvuje). Us. T. nepravosti. V. Vzniklé neřády t. (kárati). Br. Hadr vonuci tresce, žádný se polepšit nechce. Mladého raka starý rak trestal, proč leze znak: neukázal mu lépe jak, i lezou oba podnes tak. (Cf. Hrnec kotla tresce, obá sta černá). Mus. Velmi řídcí se sami trescí. Jel. Jenž treskcze vlasti; Treskczy mě; Trzesktal si člověka. Ž. wit. 93. 10., 37. 2., 38. 12. Když ho žena jme tresktati, ne- dadúc j'mu v kostky jhráti. Hr. rk. 369. Jak se trestal strejc (kolik strýc daroval)? V Krkonš. Kb. — koho (gt. ), lépe: co. Měšťanů na hrdle t. lépe: měšťany. Proto pán Bůh dobrých tresce, aby se zlí káli. Č. Cf. Potrestati. — koho čím: metlami, smrtí, mečem, vypověděním ze země, slovy, V., postem o vodě a chlebě, Sych., vězením. J. tr. Moudří trescí se neštěstím jiných. Aesop. A též i nyní se děje a bude se díti, že ti, kteříž z dobré žádosti písmem hříchy treskcí a pravdu káží, ty hubí a za kacieře mají. Hus I. 471. Leč mou lásku národ vzdorem trestá. Sš. Bs. 199. Havéři pro ta- kové všetečné hádky jsou trestáni vězením šatlavním. Dač. I. 122. Nechce-li trestána býti rukou děvy obchozí. Sš. P. 764. Vy se proti mně puříte a treskcete mne rúháním (Job. 19. 5. ). BO. Ty věci (jedovaté) jsú orudie božie a přístrojové, jimiž Buoh treskce hřiešníky; Bude tresktán tresktáním nej- ukrutnějším; Spasitel počal najprve tresk- tati bičem kněžie z lakomstvie; Vyšel jest, aby věrú ženy pohanské tresktal nevěru mistróv. Hus 1. 84., 457., II. 29., 96. (Tč. ). — co, koho na čem. Někoho na hrdle t. V., J. tr. Trestali na Alkibiadovi, že byl ukrutný. V. Tehdy ti úředníci mají hned beze vší milosti na hrdlech trestáni býti a ta relací tak zapsána nemá žádné moci míti. Zř. F. I. A. XXXVI. Netrestej hned, kohos nenapomínal, potom teprv možeš trestať na něm předešlú i včilejší vinu. Mor. Tč. T. někoho na penězích. Er., Žer. Záp. II. 56. Žádná práva ožralství netrescí na hrdle. Žer. 349. On jich netreskce, jedná ač na penězích, jakož činie i arcipřěštové a jiní úředníci. Hus 1. 246. Ješto bouřliví, svár- liví nejednou na statku, na pověsti a na hrdle trestáni byvají. BR. II. 19. b., 124. b. — koho z čeho: z nepravostí, Br., z hříchů. Št. On ho z toho trestal. Ros. Pakli by se kdo mimo toto svolení jináče zachoval, má ten řečník z toho trestán býti. Zř. F. I. H. X. On jest vás tresktal ze zlého. Hr. rk. 149. Že jej ona z toho tresktáše. Ib. 427. Ze lži někoho trestati. Us. Dch. Zlosť nepřátel, z níž je t. ráčil. BR. II. 39. Trestal mne z toho. V. Proto z nedověrství také na- potom trestán jest. Sš. L. 12. Budemy tresk- táni ze zlého účinka. BR. Jedni druhé z vý- stupků trestali. BR. II. 540. b. Bližního v ničem nesúdí ze zlého sa tresce. Na Slov. Tč. T. svět z hřiechu. ZN. T. někoho z kři- vého slova. Pass. 302. T. někoho ze zlého. Št. N. 98., 204. Trestal jej věrně z toho kázní. Smil v. 947. Že by je chtěl z toho tresktati. Arch. II. 36. Tresktav je (úředníky) z nevěry; Židé pána Ježíše nerozumně a nepravě sú tresktali z porušenie neděle neb svátku; Ten jest jeho pravý přietel, kterýž ho z hřiechu treskce; Ktož chce jiného tre- sktati, má sám od toho bludu, z něhož chce tresktati, čist býti; Lid z hřiechu tresktati; Smieme jiné t. z hriechóv malých a jsúce naplněni velikých ?; Sv. Jan byl jest v oko- vách v žaláři proto, že tresktal jest Heroda krále z cizoložstvie; Hyběť bude těm, kteří sú lidské almužny jedli, z hřiechu netresktali; Nemóž hodně tresktati člověk blížnieho svého z malého hřiecha maje na sobě veliký. Hus I. 45., 121., 154., 239., 241., II. 15., 186., 276. (Tč. ). — koho jak: bez ublížení zdraví. J. tr., Er. Bez přestání ho trestal (káral). Treskci, pros, laj s všelikým utrpením a učením. Hus II. 172. Již vyber: kto, kdy,
kterak, koho, proč, kterým řádem má t.;
Protož budeme od spasitele, ač nepokajem
sě, na věky tresktáni. Hus I. 248., 234.
(Tč. ). Tak je pán Bůh trestal hodně a spra-
vedlivě. Dač. I. 292. T. někoho nerozumně,
neprávě, vlažně, svobodně a věrně. Hus I.
121., 245., 277. — koho proč: jiným k vý-
straze. J. tr. Klikar pro těžké přečinění
živým ku příkladu a ostrachu, sobě pak
k zasloužilé pokutě mečem na hrdle trestán
býti má, Pr. (z 17. století). Oslice tresktala
proroka a pána svého a to z božie vóle pro
zlý skutek, že on na zlé jel. Hus I. 242.
Zlí luďé bývajú trestáni pre (= pro) svoje
výstupky. Na Slov. Tč. Pán Bůh pro ne-
pravosť tresce. Dač. I. 282. Spravedlivosť
(hněv) boží hříšníka pro zloskutky trestá.
Sš. I. 27. Bože milý dobrý, pro koho mia
tresceš? Sš. P. 212. Nižádný nemá tresktán
býti, jedné pro blud; Kněžím nepochlebo-
val, ale viece pro výstrahu jich zlého ostře
je tresktal; T. milosrdně z lásky móž menší
vyššieho. Hus I. 239., 260., 382. — koho
zač. Nech ho za to pán Bůh trestá. Us.
Šd. T. někoho za výstupky. Na Slov. Tč.
Za hříchy ji trestat musím, nedávala ona
chudým. Sš. P. 26. Za to tě Bůh ztresce. Ib.
229. Ale tys byla falešná, nech ťa pámbůh
za to trestá. Ib. 350. (Tč. ). T. někoho za
hříchy. Chč. 631. — koho kde. T. móž
nižší v světu vyššieho a tak nekněz kněze; Přede vším světem bude trestán sluha z ne- věry. Hus I. 383., 147. — koho v čem. Nemóžete mne v skutciech tresktati ani v řeči z křivdy, proč mi nevěříte ? Hus II. 118. — koho od čeho. Pakli zmešká toho popraviti, od hříchu nebo pro hřích buď tresktán. Hus I. 103. — se. Tehda biskup sám v sobě počě se tresktati. Pass. 31. (Hý. ). — koho kdy. Ne v vydání tvém trzeskezy mě. Ž. wit. 6. 2. Jakož hříchové jsou menší, větší i největší, tak také méně nebo více pro ně v tomto světě i v budoucím životě pán Bůh t. ráčí. BR. II. 22. a. — koho oč. Pán poddaného svého o svědomí tre- stal. O to trestáni byli. Žer. Sm. 69., 121. Však je zde fojt a konšelé i pán: nechať nás treskcí a kají o to, ale ne ty. NB. Tč. 244. Neměloby písaři proto k hrdlu jíti, ale má o to trestán býti. O. z D. — se s kým = jej trestati. Reš. — že, aby. Trestal ho, že v karty hrál; aby podruhé v karty nehrál. Moudrý netrestá, protože hřešíno, ale aby se nehřešilo. Lb.