Trh
Trh, u, m. = trhnutí, tržení, der Riss, Zug. V, trzích' lépe než v, trhách'. Jg. Jedním trhem bych to roztrhl, 50 kvičal chytil. Ros. Navedou si ručičku k držení křídy a dělání trhů. Kom. — T. = tažení v šachách, der Zug im Schachspiel. Hru mu vyhrati dopustil a žádného užitečného ne- udělal trhu. Biancof. 86. — T., die Geberde. Nějakými divokými a plachými trhy. Kom. Inform. 4. — T. = roztrženina, díra, der Riss, das Loch, Ms. bib., Kšá., skulina. Kat. 641. — T. = kupování a prodávání, der Kauf, der Handel. Vymyšleni jsou rozliční trhové, jako koupě, prodaj, směna. V. Mají t. mezi sebou o to pole. Jestliže by kdo od panského kláštera kterou ves neb zboží koupil, že můž toho trhu užiti. Zř. F. I. A. XXXIX. A jakž ot lidí otstúpí, děje trh o hřiešnej kúpi (smlouvá se); Mnoho těch kunštóv umějí, jimižto hřiešný trh dějí. Hr. rk. 295. Učinil trh. Půh. brn. 1406. O trh se rozejíti, wegen des Kaufes nicht einig werden. Bianc. 51. Stojí spolu v trhu o to pole. Rozjíti se od trhu. Ros. Trhem něco koupiti. D. On to trhem dostal (koupil). Us. Právo vkročování v trhy. D. T. slove kou- pení a prodej věci všelikteraké; T. pořádně vykonaný průchod svůj míti má. Rb. Tu je se vším trhem konec, da hört aller Gurken- handel auf. Dch. Trh se rozešel, der Kauf wurde rückgängig; Když se trh zvede n. sejde. J. tr. Učinil jsem s svým bratrem trh a zboží sem u něho kúpil; Učiniv se mnú trh i kúpil u mne zboží. Půh. I. 155., II. 502. (Tč. ). T. konati. Bart. I. 27. A měštěné, ti tesklivi jsú bojiece sě, aby nezmeškali lakomého trhu; Trhovec slove, jenž trhem hledá zisku, kupuje na zisk a prodávaje; Zákonníci a všichni židé po trhu nejedie, neumýjí-li sě; Mnozí oděv zákonničí berú na sě, a když miesto svěcení (na kněžstvo) přijmú, svatý úřad v zisk zemského trhu táhnú; Zjevný hřiešník byl jest ten, kterýž mýtné jest bral neb najímal neb zisku to- hoto světa trhem hledal; Kupiece darmo nedadie, protož také trhem v svém lakom- stvie běžie až do najposlednějšieho faráře. Hus I. 131., 219., II. 36., 313., 316., 322. (Tč). Podlé úmluv při trhu učiněných; Toho já neviem, obě-li kúpil čili jednu, neb jsem já při trhu nebyl. NB. Tč. 29., 42. Nechť se s trhem prodlí do další správy. Žer. 330. Do desk trhem něco vložiti. Vš. VII. 32. Prosím tebe, pusť ten trh a popřej mi té chaloupky. Arch. I. 166. (Šd. ). — T. = smlouva trhová, der Kauf, Kaufvertrag, Kauf kontrakt. T. jiného nic nenie, než mezi prodávajíciem a kupujíciem o kúpi vedlé rovnosti peněz a kúpě s obú stran dobro- volné k přijetí jednoho za druhé svolenie. Vz více Vš. IV. 3. (Jir. vyd. str. 163. ), V. 23., VII. 32. Trh zavříti, učiniti. Ros. Ně- komu v trhu státi. Ros. Prodá-li žena n. služebník bez vědomí pána, nemá státi trh. Brikc. Kdoby o trhu státi nechtěl, dá po- kutu; Trh se spětil (spíčil), wurde rück- gängig; Nedodáním t. se neruší; T. se tvrdí dobrovolným snesením prodavače a kupce o summu; Trh s výminkami k utvrzení (k stvrzení) přijde, když se výminka vy- plní. Er. Ode všech trhů dědinných právo sudího jest od každé kopy groš. Vl. zř. 327. Trh do desk zemských pánu složil. Břez. 169. Když odpíší jim, tehdy ukazují jiným, aby je zstrašili a k trhu jich popu- dili; T. se stane; T. mezi nimi jednal. Hus I. 218., 395., 458. Z trhu ho propustil. Žer. 332. O propuštění trhu z desek vz Vš. VII. 32. (Jir. vyd. str. 340. ). Trh učinil Vašek Házal s Janem; A když jest jim nezdálo trhu držeti, i řekl jest Miloš, otec nevěsty; Mezi otcem a synem stal se t. dobrovolně; A vedlé toho p. Hanuš sě volá podnes na ty dobré lidi, kteříž ten t. udělali, ješto jim hodno věřiti jest; Trhem vešli jsú v statky lovecké od pěti let svrchupsaných; Chce ten purkrecht a polulánie v tom trhu, jakož muž jejie kúpil, držeti. NB. Tč. 12. Ale kupitel sě toho zbraňuje, držie sě t-u svého a chce mu platiti horskými; Též také syn jejie praví, že ó tom trhu nic nevie a že, když to máti jeho kúpila, leta neměl; Syn té vdovy, kterýž se toho trhu mateřina ne- drží a leta neměl jest; A ten tak znal, že sem já to kúpil pravým trhem; A že potom Benešova nechtěla dodati a trhu držeti; Že by jemu druhé peníze na sv. Jiří nynie mi- nulého klásti jměla podlé toho trhu a od toho dne přes rok třetí a tak dále vždy na ten den, až do záplaty toho dluhu; Ten trh před nimi se stal i dokonal; Protož má ten t. před se jíti a prodavatel jest povinovat kupiteli držeti v tejto při, co prodal; Šalda zná se k trhu; Skrze to jemu roku přidal, aby sě trh nerozšel, clo sv. Jiří. NB. Tč. 12.. 53., 68., 153., 159., 164., 196., 255.. 258., 259. Učinil s ním t. o ves Uherče; Slíbila mi t. ten držeti a potom mě z toho vystr- čila; Toho trhu nezdržela; Ten t. byl za- ručen pode sty hř. gr.; Tím trhem učinil mi zmatek na mém trhu; V ten t. Mikuláš upadl; Činil úmluvy a trhy mimo mú vóli; Skrze ten zmatek a pro ten druhý t. Vanka nemohl pohoniti; Překáží mi na mém trhu; T. o to se stal. Půh. I. 374., II. 156., 164., 282., 283., 307., 312., 432., 446. (Tč. ). List na potvrzeni trhu a kúpení. Arch. II. 472. T. čím se tvrdí, tím se ruší. Rb. O trhu a koupi; čeho ke koupi bylo třeba; jak se měly smlouvy tržní vykládati; která práva a povinnosti vzcházely stranám ze smluv tržních, vz Rb. 187. —191. — T. = cena, zač koupeno, der Preis, Kaufpreis. Kat. Žer. — T. = co koupeno, der Kauf, die gekaufte Sache. T. za mírné peníze. V. Vzdání trhu — odevzdání, vydání koupené věci, die Uiber- gabe des Kaufes. Záp. měst. — T. = ve- řejné prodávání a kupování zboží, dobytka, potrav atd., na místě k tomu vykázaném, der Markt, v obec. mluvě jarmark, z něm. der Jahrmarkt. Vz Jarmark. Výroční trh; Na t. vznésti (prodávati); Když obili v t-u přiskakuje. V. Dnes jest t. v N. T. na obilí, na dobytek, na vlnu. Us. V trhu i pšenici prodati (dokud kupují). Smil. Na t. jíti. D. T. o pouti; dovoz na t.; proto je trh, aby jeden druhého ztrh. Šp. T. na koně. Na t. něco vézti, přinésti. Na trhu koupiti. Th. Vz S. N. Co se trhů dotýče, ti mají svo- bodni býti v městech i v městečkách, tak aby každý svobodně bez útisku kupovati i prodávati mohl. Václ. XXIII. Má tři ne- děle před zasazením póhonóv voláno býti po všech městech a městečkách, kdež se trhové dějí, že král i páni svolili se právo pustiti... Tov. k. 33., 34. O trzích týden- ních a výročních v Praze za starší doby vz Tk. II. 59., 407., 410., IV. 743. Kněžím ne- slušie s trhem okolo jíti (Handel treiben); A již pohřiechu Čechové velmě sě od diela táhnú k trhu, aby brzy byli bohati a ne- dělali a lehce byli živi; Jdeš na trh a ne- mieníš oklamati, tehdy chválíš Boha. Hus I. 219., II. 26. Jarmarky neb trhy saditi (uvozovati). V. V ty dni ižádný jim nemá brániti ani zapoviedati k trhóm jíti. Arch. I. 224. Peníze na trh. D. Přeložení výroč- ního trhu. Dch. Hlavní trh; Trh na usně, Ledermarkt. Šp. Propustil na ně (na koně) t. svobodný v zemích svých. Pal. Dj. IV. 2. 494. Kopali jsme kobzole na zítřek do 222* trhu. Us. Šd. Přivoleno, že volný trh ma-
šařský jednúc v téhodni, totižto v sobotu
každú, v Opavě držán býti má. 1520. (Šd. ).
— Se vším na trh choditi (vše vyblep-
tati). Ne se vším na trh, doma také ať se
něco sní. Ros. Nechoď se vším na trh (na
harc). Č. Nedá jinak, by měl nésti z trhu.
Vz Svéhlavý. Č. Vezl na trh cibuli, zase
přinesl ošlejch (prodělal). Vz Nešťastný.
Bez peněz do trhu, bez koupi domů. Us.
Bez peněz do trhu, bez soli do domu. Vz
Ztřeštěný. Lb. Neráda by koza do trhu, ale
musí. D. — T. = místo, kde se prodává a
kupuje, tržiště, der Markt, Marktplatz, em-
porium. V MV. nepravá glossa. Pa. T. spižný
(potravní a kuchyňský), koňský, vetešní
(v obecné mluvě tarmark, z něm. Trödel-
markt), V., obilný n. na obilí, zelný (ne:
zelený) ovocný, vinný, dobytčí, dřevný,
senný, slamný, masný, solní, vaječní, Us.
(Jg. ), vlnný, D., výkladní, Zlob., uhelný. Šf.
T. kuří, tandléřský, uhelný v Praze. Vz Tk.
I. 222. Trh starý, nový (u sv. Havla). Ib.
221., 308., 311., 561. Peněžní t, der Geld-
markt, veřejný, offener Markt, Dch., na ko-
žešiny, Rauchwaaren-, jirchářský, Weiss-
gerber-, na jatečný dobytek, Schlachtvieh-,
koželužský, Rothgerbermarkt. Šp. T. v ži-
dech (v židovské čtvrti města). Hý. Přinésti
něco na trh. Us. Dch. Na trh třeba jíti
skoro z rána. Us. Šd. Učinivše sobě z něho
(z chrámu) trh. BR. II. 45. a. Na trh sě
pořkne a k jinému do komory jde. Hus I.
203. Trh dobytčí, masný, vepřový, zelný
u Římanův. Vz Vlšk. 25., 60., 201., 60. — T. = hlavní místo v městě, v obec. mluvě:
rynk, z něm. der Ring. Strslov. trbgt, fo-
rum. Mkl. B. 31. Der Markt, Ring. Trh
dlážditi. Kom. Po trhu se procházeti. T-em
volati, provolati (veřejně) něco. Th. Pakliby
snad čeledi nebylo, učiňte póhon na trhu
zjevně lid svolajíc města toho, kteréž při-
sedí tomu, ktož pohnán jest, v němž on
neb služebníci jeho obyčejně na trhu bý-
vají. Arch. III. 170. Cf. Gl. 343. a Tkáče.
Ten sněm trhem provolati kázal. Pal. III.
3. 229. Pohoním Jana za tkáče a trhem.
Půh. II. 20., 293. Mezky a koně přivodili
sú k tvému trhu (forum). BO. A to má
vzvědieno býti ohlášením v súdech a v tr-
ziech neb v kostelích. Hus III. 193. Šálený
rozum v rynku i na trhu. Prov. Jest tak
od pití střízliv, že jest mu koňský t. júzký
a okna za kamna vidí. Vz Opilství. Č. — T., slovin. Terg, něm. Feldkirchen, městečko v Korutanech. Vz S. N.