Trhání
Trhání, n. = tahání, škubání, smýkání, das Reissen, Zupfen, Zerren; Pflücken, Rupfen; das Zucken, der Krampf. T. žilin n. nervů, šatů, strun, kvítí, trávy, ovoce. Us. T. -se kůry přílišnou šťávnatostí nebo mrazy. Vz Rstp. 322. Od t. tesův od jed- noho kmene 3 krejcary. Břez 234. Od t-ní latí 1 groš. Ib. — T. v břiše. Krab., v zubech, v uších. Lk. T. čím: rukou, nohou, někým, sebou. D. — Ten má t. o tu knihu, o tu věc (nepokoj, rád by ji dostal). Nebožka tetka měla na to vždycky t-ní (ráda by to byla měla). U Rychn. Ntk., Fch.