Tril, u
Tril, u, trilek, lku, m., z it. trillo, fr. trille, něm. der Triller, třesuté drobení hlasu ve zpěvu n. ve hře na nástroj hudební. Rk. T. jest vícenásobné, rychlé a rovnoměrné střídání se předrážky s hlavním tonem; t. jednoduchý, dlouhý, odražný (Prell-) nebo úsečný n. krátký; jednoduchý; řada trylků (trylkový řetěz); trylkové tony. Hd. — O pů- vodu vz Mz. 351., Mlt. 114., S. N.