Trkati
Trkati, trkávati; trknouti, knul a kl, ut, utí. Na Slov. trgati, ve Slez.: bůsti. Šd. T. = rohy tlouci, šťouchati, mit, den Hör- nem stossen. — abs. Trká co beran. Pk. Někde dobytče trká, jinde zase trče. Na Mor. a Slov. Šd. Proč by koza netrkala, dyž ona má rožky. Sš. P. 615. Srazili mu rohy, aby netrkal. Nedal pán Bůh svini rohův, aby netrkala. Dobře že svině rohů nemá, neb by trkala. Prov. Zdá se býti co ovce, ale trkal by co beran (rádby škodil, kdyby mohl). Prov. — koho čím: rohy. V., BO. Tak dlouho lokty osobu trká, až mu zpívá. Sš. P. 764. — koho, se. Vůl ho trkl. Us. Turek pohan míří křesťany jako vlk berany spolu se trkající. Dač. I. 80. Na moudrého mrkni, hloupého trkni. Pk. Dobré bydlo ho trká (protože se má dobře, jest nespokojen). Us. Hsp., Šd. — po kom: po lidech. Ros. — koho kam: do ramena ho trkl. Sych. — se s kým. Kráva s kravou se trkala. V.