Trlice, trdlice
Trlice, trdlice, e, f. = nástroj, na němž se len n. konopě tře, die Flachs-, Hanfbre- che. V., MV. Trlice z trdlice, koř. tr, bulh. trblicb, pol. cierlica, tarlica z tardlica. Mkl. B. 103. T. na len, mědlice, lamka, klepačka, třepačka, chřastačka, ohýbačka. Us. T. ku tření lnu jinač potěračka sluje. Us. T-cí len tříti. Us. Tříti n. lámati len na t-ci. L. Ta kráva je suchá jako t. Má hubu jako t-ci (pořád mu klape). Us., Č. M. 601. Janka za- kryjem halinó a chlupatého pruždinó (neb: trdlicú). Sš. P. 708. Zaplatím ti na sv. trdlici. Vz Nikdy. Č. Vz Len, Lamačka. — T. = kláda, do které za ruce, nohy neb i hlavu strkávali zločince, nástroj mučicí, der Stock, Block, Klotz im Gefängnisse. V. Vz více v Km. 1882. 127. Pk. Kdoby lál a hro- moval, aby do trlic dáváni byli. Dač. I. 81. Dali ji hlavu, ruce do t-ce. Koll. Strkati koho za ruce do t-ce. Ros. — T. = hloupá ženská (nadávka). Cf. Trdlo. — T., osob. jm. Sd.