Trojiti
Trojiti, il, en, ení; trojívati = na tré děliti, drittheilen; ve tré množiti (Bern. ), ver- dreifachen; se = ve tré se děliti. Jg., Št. — co. Rk. — co čím: prut nožem. — se v čem. Trojnosť, kterak se v sobě trojí. Leg. — se. Hřiech mluvenie se trojí, neb jest proti Bohu, proti blížniemu a proti sobě. Hus I. 372., 224. — se jak. Děva, zpěv a víno milo se trojí. Us. — se v co. A z těch každý řád ještě se trojí ve tři kuory (kůry). Št. Kn. š. 118. Průdušnice větev pravá trojí se ve 3 ratolesti. Lk.