Trojník
Trojník, u, trojníček, čku, m. — T. = trojí počet, trojice, die Dreizahl. V. — T., v obec. mluvě = trojník, malý měděný pe- níz, as půl krejcarů, der Dreier, Pfennig. Kom. Nemám peněz, enom t. Sš. P. 134. Neslevím ani trojníku. D. Do t-u zaplatiti. Č. Kam jdeš? Do Kremže pro troníčky. Prov. Za tolar potrav (masa), za t. pepře. Č. M. 83. — T. = trojice, rostl. Není som já žiaden zbojník, nemám penez, iba troj- ník. Slov. Tč. Nemám ani t-ku. Us. Šd. Smrdí t-kem za devátou stěnou (nemá ani heble). U Kunv. Msk. Kdo není bohat, má i t. rád. Vz Chudý. Lb.