Trousiti
Trousiti, trus, truse (íc), il, en (šen), ení; trousívati. T. = po jednom n. po málu pou- štěti, sypati; rozhazovati, streuen, verstreuen; trus pouštěti, misten, machen. Jg. — abs. Mlýn trousí (když zrno, šrot mezi kuželice zapadá). Vys. Pytel t-í. tím. Vůl trousí (trus pouští). Bern. Holub, pták trousí, mistet. Us. Tč. Netrus (neprď). Us. Šd., Vrů. Dnes to tam pořád t-sí (mrholí, drobně, slabě prší). Mor. Šd., Bkř., Kkř. — co (kde): peníze (tratiti). Ros. Žlab trousí vodu; jímka t-sí vodu. Vys. Mlhu jako popel t. Ž. wit. 146. 16. T-siti slámu, seno na dvoře, po půdě, v chlévě atd. Us. Nectné klevety t-ti. Us. Pal. Dj. IV. 1. 390. — čím: slamou, ohněm, penězi. Ros. T. rozumem (= špláchati ro- zumem, mudrovati). Us. Šd., Sd. — o kom jak. Příbuzní Pána pominulým býti kladli; hůře o něm trousí (rozhlašují) zákoníci vi- níce jej z obecenství se satanem. Mr. 18. — co kam. Hněv trousí v srdce nenávisť. Ros. Nechvalitebný pták, kterýž trousí do svého hnízda. Prov. Trousí se mi do očí (spal bych, mich schläfert). Bern., Šm. Když budeš v nebi, netrus na nás. Rvač. Něco se na stůl trousí. Ros. — se. Trousí se po- věsť. Vojáci se trousí (po různu přicházejí, jdou, jedou), kommen einzeln, nach u. nach. Ros. Lid do kostela se trousí. Us. Dch. Chléb ovesný se trousí, bröckelt sich. Na Ostrav. Tč. — se odkud. Něco se s hůry trousí. Ros. Peří z té peřiny se trousí. Us. Dch. Lid z města, z kostela se trousí. Us. Dch. — se kudy kam proč. Knechti vo- jenští trousili se skrze českou zemi do Uher na pomoc proti Turkům. Dač. I. 180.