Troutiti
Troutiti (zastr. trutiti), truť, troutě (íc), il, cen, cení; trouceti (zastr. ), el, en, ení = udeřiti, stossen; usilovati, naléhati, drängen. Ale nemúdrý, malú příčinu jmaje, trutí, až pronikne, nic netbaje. Dal. 17. 16. Cf. o pů- vodu a významu Mus. 1878. 134., Bdl. Obr. 96., Jg. Bolesť trutí (ve svietě). Hus. Dcer. 25. — koho. Leze šeredný hnis po kněž- stvu i po světském lidu, trutíť papeže, kar- dinály a biskupy; Smrť mnohé trútí. Hus III. 237., III. 279. — kde: v království. Dvě kron. — se oč. O drzvie sě truczeje. Mm. 1. reg. — kam, v co. Rk.